mezinárodní, vyrábí se modelů TrafikůVivaro v závodě GM v Lutonu ve Velké Británii. Obrazek Interiér je rovněž nápaditý, i když chybí Bílá Hora více odkládacích prostorů. Obrazek Nastupování k zadním řadám je pohodlné díky širokým posuvným dveřím. Ale dlouhé cesty prověří páteř spolujezdců. Myslí na žíznivé Naštěstí nezůstalo jen u nápaditých vnějších tvarů, kterým lze vyčíst snad jedině na zadních půjčovna dodávek Liboc svítilnách nízko umístěná bílá světla, oznamující zařazení zpátečky. Snadno totiž dojdou k úhoně. Jinak jsou tvary Vivara přitažlivé a praktické zároveň. Totéž lze říct o interiéru. Mluvíme li o kabině řidiče, palubní deska rovněž nepostrádá nápaditost. Mělo se však více pamatovat na to, že i testované provedení kombi s devíti sedadly ve třech řadách za sebou, patří spíše mezi užitková vozidla. To znamená, že si potřebuje řidič někam odložit cestovní příkazy, faktury a podobně. Do klimatizované schránky Petřiny před spolujezdcem je asi dávat chladit nebude. A jiné vhodné místo, kde by se papíry nerozletěly, nenajde. Zato žíznivcům vychází Vivara vstříc bezmála dokonale. V kapsách obou předních dveří jsou prolisy na dvoulitrové plastové lahve a do schránky před spolujezdcem se vejdou dvě o objemu l. Komu by snad při hledání vhodné polohy za volantem trochu vadilo, že se nastavuje jen podélně, ten si pomůže výškovým nastavením sedadla. To je dostatečně rozložité. Všechna ostatní už nejsou samostatná, ale jde o lavice pro dva a tři dodávek půjčení Liboc
cestující, která na dlouhých cestách zas tak moc pohodlí neposkytnou. Zato místa je uvnitř mm dlouhého slůněte dostatek. Na šířku má totiž mm a vnitřní výška mm určitě nikoho nepřinutí bát se o hlavu. I nastupování ke druhé a třetí řadě je pohodlné díky přesně metr širokým posuvným dveřím. Zato posuvné okénko na boku vozidla není právě pěkné. Za třetí řadou sedadel je stále dost prostoru, v